Nevěřím na náhody...
Dlouho jsem hledala jméno, které by ke mně patřilo. V civilním životě jsem Regina Krchňáková, v "mém" světě básniček a obrázků Mea Rei. Proč právě Mea Rei? Nevím. Prostě ke mně přišlo. Teprve po roce jsem se dozvěděla, že pochází z biblických textů a v hebrejštině znamená "můj pastýř, můj společník, můj přítel". Další možný výklad by mohl být "moje slunce, moje světlo". Ohlédnu-li se za svým životem, všechny situace, setkání s lidmi a životní zkoušky měly svůj důvod a smysl. S perspektivou dálky do sebe vše zapadá jako puzzle. Jednotlivé kamínky tvoří mozaiku osudu, který, ať chceme nebo nechceme, musí být naplněn. Každá ztráta v mém životě znamenala přínos něčeho nového, co mě posunulo dál. Člověk má v sobě mnoho cest a jen on sám se může rozhodnout, po které jít. Já se rozhodla hledat cestu k sobě. Není jednoduchá, klikatí se a občas se i tvrdě narazí. Člověk však nesmí ztratit důvěru v život, protože všechno, co k nám přichází, má hluboký smysl. Asi proto, že mám múzickou duši, dostalo se mi shůry darů, které jsou směrníky při mém putování. Zpívám, píšu a kreslím. Nic z toho, co dělám, není „velké umění“. Je to vlastně potřeba sebevyjádření, zpověď, ventil, kterým se zvnitřku na povrch dostávají emoce. Ráda unikám do svého vnitřního snového světa, kde je mi dobře, kde se cítím volná a svobodná, tedy šťastná. MR.