Policista Málek na mále měl

Policista Málek byl příkladným mužem zákona. Díky němu mohli obyvatelé Vysoké Lhoty spát klidným spánkem. Měl všechno pod kontrolou, věděl, co se kde šustne a jeho důslednost, s jakou plnil své povinnosti, nemohla nechat nikoho na pochybách, že je to spravedlivý muž na svém místě. Snad je to zákon schválnosti, že právě těmto lidem se stávají po pepři chutnající škodolibosti.

Pan Málek má krásnou zahrádku, na kterou je právem pyšný. Má ji vymazlenou do posledního detailu. Ale znáte to, stále je co vylepšovat, stále je co šperkovat. Když našel při jedné obchůzce na rumišti nedaleko zchátralého kláštera několik pískovcových kvádrů, jeho srdce zahrádkáře zaplesalo radostí a v blízkosti promodleného místa zazpívalo Gloria. Žel Bohu, tento odpustek nestačil na přečin, kterého se místní policista, nic netuše, dopustil. Požádal Burizonka, obecního bezdomovce, aby mu tento kamenný poklad za malou úplatu odvezl na zahradu a těšil se, jak z pískovců vybuduje okrasnou zídku. Šok na sebe nenechal dlouho čekat. O pár dní později mu na stole přistálo ohlášení krádeže pískovcových kvádrů. Kdybyste v tuto chvíli do pana Málka vrazili nůž, zločinu byste se nedopustili. Krve byste se totiž nedořezali. Pan Málek věděl, jak mocně uhodilo. Co teď? Bude muset vyšetřovat sám sebe, usvědčit se a pak ho možná čeká vězení. Byl to schizofrenní stav. Stál na obou stranách, na straně zákona i zločinu.

No, byl z toho poprask jak v Kovářově uličce. Místní tamtamy šířily zprávu rychleji, než se šíří v Africe. V obci se nemluvilo o ničem jiném a pan Málek by do práce nejraději chodil kanalizací, kdyby od ní měl plány. Nebyl to z ostudy jen kabát, ale i kalhoty, co dobře padly a fešný tralalák. Celá prekérní situace se nakonec vysvětlila, pan Málek se omluvil za své pochybení a kameny, které byly určeny na opravu klášterní zdi odvezl zpátky na své místo pomocí vlastní tažné síly. Burizonek mu už nechtěl pomoci. Dokonce ani za velkou úplatu. On, ctihodný občan nechce být spojován s takovým policejním otrapou. A obyvatelé Vysoké Lhoty? Někteří soucítili, jiní si škodolibě mnuli ruce a v hospodě téma ukradených pískovců drželo nejvyšší příčku celý měsíc. Chudák pan Málek. On, který tak neměl rád popularitu o sobě četl v okresních i krajských novinách. Tohle byla pro novináře černá perla, kterou jim v čase okurkové sezóny vyvrhlo Lhotecké moře. Ustál to pan Málek, ustál. Od té doby dvakrát měří, dvakrát váží a má dvojité pochopení pro pochybení. Ono se nadarmo nic neděje a z každé šlamastiky si, kromě šrámů a jizev, odneseme i něco dobrého. Takový je život. Spravedlivý a zároveň shovívavý.

Když teď přijdu moje světlušky pozdravit, už mi neříká: „Á, pachatel se vrací na místo činu.“ Asi se bojí, že bych měla nějakou peprnou poznámku.