Mořská poletucha zvaná dron

Za poslední roky se řecká obloha krapítko proměnila. Rackové sice stále hrají prim, ale čím dál častěji můžete zahlédnout kovovou bzučivou poletuchu zvanou dron. Zdá se, že elektronika proniká do vyšších sfér. Jste-li pozorovatelem pozorovatele z veřejné pláže, je to zpestření plážového povalování, ale pokud vám umanutě, jako zakouslý, krouží nad holým zadkem na pláži divoké, to pak naštve. Prodrali jste se sem v potu tváře a těla trnitými keři, abyste pili z poháru ráje samoty a ten padouch nad vámi udělal bzzzzzz a sdílí s vámi panenskou přírodu bez kouska námahy. Nezbývá než nezvaného elektronávštěvníka vyhnat šokem. Zkusila jsem to dětskou fiškuntálií a vyplázla na něj jazyk a udělala dlouhý nos. Protentokrát to zabralo a odfičel. Příště na něj ten holý zadek vystrčím, třeba mu hodí prasátko a milý dron půjde ke dnu mořskému. Myslím, že tak důležitý zadek nemám, aby se objevil v Blesku nebo Aha. PS: Chtěla jsem dron vyfotit, ale jak jsem na něj namířila oko fotoaparátu, frrrr a byl šmírák pryč. Asi nemá rád konkurenci.