Adventně prozpíváno

Někdo se adventem propeče, jiný prouklízí, další pronakupuje a já se adventem prozpívávám. Už léta se Zpěvandulemi dodržujeme tradici sedmi adventních koncertů. Možná proto, že sedmička je šťastné číslo, možná proto, že je to tak akorát, abychom rozdaly koledovou radost a nebraly na dluh z vlastních rezerv. Rovnováha je důležitá a o adventu tím víc. Letos byl náš zpěvavý advent křehčí než kdy jindy. Snad že si musíme zvyknout na větší zimu vnější, potřebujeme uvnitř větší teplo. Snad že se nad světem zatahují mračna temnoty, potřebujeme jiskřičky naděje a plamínky radosti v srdci. Snad že se kolem nás všechno zrychluje, zefektivňuje, mechanizuje, elektronizuje, odlidšťuje, potřebujeme vyvažovat klidem a empatií k lidem. A právě muzika v tomto směru umí dělat zázraky. Ono to pospojování dlouhých a krátkých, vysokých a hlubokých, silných a slabých tónů dokáže probudit, roztočit a roztančit hluboce uspané emoce a ony jako gejzír vytrysknou na povrch v podobě slz, úsměvu, přívalu štěstí a radosti či dojetí v krajině srdeční. V jednom uzlíčku je při rozbalování koledového dárku mnoho různých pocitů, které zpěv zhmotnil. Dal jim tvar a intenzitu. Pro někoho nečekané překvapení, návrat domů a setkání s vlastním hlubokým prožitkem. Jsem přesvědčená, že hudba je dobře maskovaná čarodějka, která umí očarovat naši duši. Velké štěstí, že ji máme. Velké štěstí, že ji posloucháme, že ji tvoříme. Je to jedna z našich záchranných brzd v tomto světě hmoty a honby za vnějším dostatkem. Už vím, proč je o adventu nejvíc koncertů. To abychom měli v tom předvánočním kalupu, úprku, shonu co nejvíc možností zastavení, zklidnění, chvilek usebrání a zamyšlení. Hledejme si takové oázy a dopřejme si zastavení v nich a občerstvení.

Sedm adventních koncertů je za námi. Každý byl jiný a všechny krásné. Každý nám otiskl do srdce jiný prožitek a všechny tyto zlomky měly stejného jmenovatele a tím byla radost. Vím, cítím, že jsme ji rozdaly vrchovatě a stejně vrchovatě naplnila radost i naše srdce. Zákon odrazu. Zpěvavá adventní mise je splněna. Zbývá jen uchovat si v sobě křehké chvíle, kdy krásné energie proudily od nás k posluchačům a naopak. Rozvíjet je, násobit, sytit v kruhu našich blízkých. S hlubokou vděčností děkuju za všechno, co mi bylo dáno na koncertech prožít a slibuji sama sobě, že i tím příštím adventem se prozpívám, protože mi to prospívá.

Láskyplné sváteční dny a hodně dobré muziky přeji.

Mea Rei