Autobusová škola života aneb tohle v autě nezažiješ  Z mrazivých -8 byl krok do vyhřátého autobusu krokem do ráje. Pan řidič mě vítal tak radostně, že jsem pojala podezření, že je to kamarád, který mi vypadl z paměti. Autobus stařičký, ale teplo jako u krbu. Postupně jsem si sundala kulicha,...

Zlehka na adventní téma Padesát let je v porovnání s věčností chvilka a přesto se za tu chvilku, co chodím po této zemi, svět neuvěřitelně proměnil. Technický pokrok nazul sedmimílové boty a rozhodl se vyhrát. Když jsem byla malá, nebyly počítače, mobily, barevné televize, pet lahve, pampersky,...

Nemám ráda změny. Ani ty k lepšímu. Když přeinstalovali interiér Penny marketu, má rodina se radovala, jak je vše pěkně přehledné, jen já byla ztracenka. Tam, kde byla zelenina se na mě vypečeně usmívaly housky  a rohlíky. Tam, kde jsem bez přemýšlení sáhla po zubní pastě, byly čokoládové...

Život je občas divoká jízda a přináší nám zkušenosti, po kterých zrovna netoužíme. Ale když je přežijeme, s odstupem mohou být i úsměvné. Na svou čest prohlašuji, že vše v mém příběhu je pravda, nic jsem nezkreslila, nic nezamlčela a skutečnost byla ještě horší :-) Andělská...

Advent je cesta a Štědrý den místo, kde končí naše putování. Máme svobodnou vůli a je jen na nás, kudy povedou naše kroky. Můžeme na svá bedra naložit těžký náklad a běžet s větrem o závod, abychom byli v cíli mezi prvními. Můžeme však jít klidně, jen tak nalehko a pustit všechny myšlenky do...

V mém životě se objevil čistý člověk. Ne, že by právě vyšel ze sprchového koutu a byl dovoňava vymydlený, ale měl čistou duši. Takového člověka poznáte podle očí, jsou to totiž okna do duše. Jste-li pozorný čtenář, z očí se dá hodně vyčíst. Někdo uhýbá očima, nechce, abyste si v něm četli jako v...

Znáte to. Někdy ať děláte, co děláte, na co sáhnete, všechno je špatně, nic se vám nedaří, prostě máte den ,, blbec". Jindy neděláte vůbec nic a všechno do sebe zapadá jako kolečka dokonalého hodinového strojku ze Švýcar. Většina z nás má dlouhý seznam té první varianty, já byla obdarována tou...

Všechna naše přání se plní. Jen si někdy musíme trochu déle počkat. Mně se přání splnilo po třiceti letech. Na konzervatoři jsem psala své první verše a snila o tom, že z básničky bude jednou písnička. A život plynul a občas i pádil a skákal přes překážky a já na své přání zapomněla. Ale Vesmír...

ZUŠ v Jičíně je taková hrstková polívka. Trochu hrachu, trochu krup, trochu čočky, pár otrub. To vše zjemněno jíškou usměvavých kolegyň a okořeněno svérázným humorem kolegů. Pravda, občas se nám do polévky nedopatřením přimíchá nějaká ta muchomůrka-mrchomůrka, hřib hořčák či satan, ale obratná...

Náhody neexistují. Všechno v našem životě je pečlivě naplánováno. Setkání, místa, zkoušky, výzvy, změny jsou kamínky jedné mozaiky, které říkáme Život. Nejspíš na jeho úplném konci nám bude dovoleno poodstoupit dva kroky dozadu a podívat se na mozaiku v její plné kráse. A pak možná i...