Vždycky jsem si říkala, jaké mám štěstí, že když se rozdávala závislost, na mě se nedostalo. Znám spoustu workoholiků, alkoholiků, počítačoholiků a vím, jaké prožívají peklo, když je jejich závislost nenasycena. Jak jsou napínáni na strunu své vášně a jaké uvolnění cítí, když svou drogu dostanou....

Ano, ano, ano. Rovnováha musí být. Nemohu psát jen pozitivně, humorně a romanticky. Dnes do toho jdu tvrdě a drsně. A přitom všechno vlastně začalo soucitem. Na pláži se objevila mladá rodinka. Muž vypadal jak prasátko. Ne tak tlustý, ale tak červený. Tedy spařené prasátko. Mám bohaté, i když jen...

Na pláž chodím kolem studánky, korýtka, umyvadla. Vyberte sobě blízkou variantu. Vždycky se tu zastavím, občerstvím chladnou vodou a pokochám výhledem na moře. Jednou mi tato cesta přinesla nevšední podívanou. U studánky se “po svém “ usadila cikánská rodina. Žena vysypávala objemný černý pytel se...

Jsou krajiny, které ochutnáte a víte, že vám jedno sousto stačí. A pak jsou krajiny, které doslova hltáte všemi smysly a víte, že se jich nikdy nepřejíte. Taková je pro mě Šumava. Někdy tichá, jindy naplněná libozvučnými harmoniemi, kypící vůněmi, barvami a pestrostí chutí. Dotýkáte se jí...

Nemoc vás sevře do ulity. Zorné pole se zúží na vnitřek a vnějšek vaší osoby a nepustí vás dál. Jste přinuceni zůstat v klidové poloze a vyčkat, až se na nové mapě trochu zorientujete a najdete směrovky a milníky, které vám ukážou cestu k uzdravení. Bezmoc vás přiměje přehodit výhybku,...

Už jste někdy slyšeli: Jéééé, ty tak hezky lelkuješ, lenošíš, nic neděláš, bloumáš, jsi duchem nepřítomný? Já ne. A přitom všechny tyto činnosti přináší duši blaho a uspokojení. Přiznejme si, že když tělo uvedeme do kýženého stavu nicnedělání, rozhostí se v nás klid, obličejové svaly se uvolní...

A sakra, hrklo ve mně. Do domu se mi vloupal zloděj. Nebo že bych zapomněla zhasnout? Opatrně strkám klíč do dveří a jako myška otvírám. Při pohledu na rozzářenou chodbičku zůstávám v úžasu stát jako přikovaná. Přece jen tu byl lupič, ale naruby obrácený. Nic neukradl, naopak mi tu něco...

Věřím na Osud. Věřím na osudové nitky, které jsou s tak neuvěřitelnou promyšleností usoukané a pospojované, že žádná člověkem vynalezená umělá inteligence by něco tak jedinečného a zároveň geniálního nemohla naplánovat a uvést v život. Ne, ne, náhody neexistují. Jsem o tom bytostně...

Čas od času mě vnučka Terezka překvapí. Naštěstí většinou mile. Tentokrát to bylo otázkou: „Babi, co bys změnila, kdyby šel vrátit čas?“ První, co mě napadlo, že nejspíš nic. Všechno, co jsem prožila, se nakonec ukázalo pro můj život jako dobrá zkušenost. Dokonce i to, co jsem v tu chvíli...

Svět se zbláznil. Svět je celý naruby. Postavil se na hlavu, dělá kotrmelce a salta a my se nestačíme divit. Všechny pevné body, které jsme měli, se rozutekly jako když rozhodíš cvrnkací kuličky. Pojďme udělat také nějaký bláznivý kousek jako svět. Pojďme šokovat, překvapit, vystoupit...